Konference 13. 1. 2006: "Být normální je dnes handicap?"
13. - 14.ledna 2006
Vážené dámy, milé maminky, vážení pánové, milé děti!
Rodina nukleární, kam patří matka, otec a dítě, je podle definice „společenská skupina, která je složena ze dvou členů odlišného pohlaví, mezi těmito členy neexistují pokrevní pouta, je spojená manželstvím, odpovědností a vzájemnou pomocí.“
Čím rodina pomáhá dítěti?
- rodina poskytuje dítěti prvotní jistotu a pocit bezpečí
- poskytuje dítěti identifikační vzor
- seznamuje dítě s mužskou a ženskou rolí
- učí jednat dítě podle vzoru z rodiny
- umožňuje dítěti, aby si v rodině – v prostředí pro dítě jistém - vyzkoušelo základní praktické dovednosti
- rodina poskytuje dítěti základní a prvotní normy pro jeho život
- pomáhá dítěti vytvářet postoje ke svému okolí, k sobě samému i ke společnosti
Co to podle mého názoru je normální rodina?
- Je to rodina, kde spolu žije matka i otec.
- Je to rodina, kde na sebe má matka i otec čas.
- Je to rodina, kde spolu matka i otec komunikuje.
- Je to rodina, kde se matka i otec navzájem respektuje.
- Je to rodina, kde ne nepomlouvá, nelže.
- Je to rodina, která spolu aktivně tráví čas.
- Je to rodina, která je otevřená i pro další lidi ze svého okolí, není uzavřená a nežije jen sama pro sebe.
- Je to rodina, která dává prostor pro komunikaci i svému dítěti.
- Je to rodina, která umí hledat vzájemný kompromis.
Jak pomáhá k fungování této zdravé a normální rodiny mateřské centrum?
Především je pro rodinu velkou podporou a přínosem.Začněme u toho, jak pomáhá mateřské centrum dítěti. Kdybych to chtěla shrnout do několika bodů, z mého pohledu je mateřské centrum prospěšné pro dítě v těchto bodech:
- dítě má v MC radost z přítomnosti jiných dětí
- dítě dostává v MC nové podněty od dětí i dospělých, které by sám dospělý vychovatel nebyl schopen jen v domácím prostředí obsáhnout
- dítě se učí v MC žít v kolektivu
- dítě se učí kompromisům
- dítě se učí větší samostatnosti a odpovědnosti
- dítě má v MC větší zdroj podnětů
- dítě vnímá velmi pozitivně příjemné uvolnění ze strany matky, pokud je její návštěva v MC prožívána uvolněně a pozitivně
Čím je mateřské centrum prospěšné pro matku:
- MC pomáhá matce v její jisté izolovanosti, kterou může pociťovat, když je na mateřské dovolené
- v MC může matka dostat odpovědi na své otázky, které se týkají výchovy dítěte. Může dostat tyto odpovědi ze strany matek a jejich zkušeností nebo ze strany odborníků, kteří přicházejí na přednášky.
- sama matka má možnost se v mateřském centru dále vzdělávat (např. ve formě jazykových kurzů), přitom je také zajištěno hlídání pro děti
- matka může dělat v MC i další aktivity, které jsou pro ni příjemné – chodí do kroužku keramiky, aerobiku (za jiných cenových relací)…
- matka se může za pomoci grantů, které některá MC obdržela, dále vzdělávat, což jí pomáhá např. při úspěšném hledání svého zaměstnání
- v neposlední řadě pobyt matky v MC jí dává pocit naplnění a vlastní důležitosti
Čím je mateřské centrum prospěšné pro otce:
- matka, která navštěvuje MC, vnímá v mnoha případech jinak čas. Není tedy tak náročná na otce, na jeho brzký návrat z práce. Protože nevnímá tak intenzivně svoji izolovanost jako v případě, že by byla celý den sama v domácnosti.
- otec vnímá větší vyrovnanost ženy, díky její větší aktivitě a naplnění. Tuto vyrovnanost přináší matka do partnerského vztahu.
- mateřské centrum také poskytuje rodině hlídání dětí, což je časový přínos pro otce, který se nemusí vždy starat o dítě, pokud si matka potřebuje něco zařídit
A v neposlední řadě jaký je přínos MC pro celou společnost?
Mateřské centrum podle mého názoru funguje jako jakási prevence pro zdraví a normální fungování rodiny. Tato prevence je obrovským vkladem pro celou společnost, ve které žijeme.
Pokud budeme podporovat tuto prevenci – čili předcházení negativních jevů, které by se mohly v rodině a tím pádem i ve společnosti objevit - bude se moct v naší společnosti snížit počet rozvodů, snížit počet dětí, které jsou týrané, zanedbávané nebo zneužívané. Budou dále existovat rodiny, které mají počet dětí nad statistickým průměrem v České republice. Budou existovat rodiny, kde jejich členové budou mezi sebou dobře komunikovat, budou se snažit řešit problémy a navzájem se podporovat.
Prosím, vyjděme od této normálnosti rodiny a podporujme MC, aby byla současná rodina zdravá.
Zprávy z Brna - zcela subjektivní pohled okouzlené návštěvnice z Prahy
Byla jsem Lucií Slaukovou požádána, abych pro náš nový web sepsala postřehy z Brněnské konference, která se konala 13. a 14. ledna. Hned na úvod mne omluvte, že nejsem schopna nezaujaté reflexe. Můj pohled na konferenci je ovlivněn takovými maličkostmi, jako setkáním s natěšenou „hlídací slečnou“, která se mi polovinu času starala o chlapečka, skvělou pomazánkou z červené řepy přivezenou Annou Petrovu ze Svitav, ranní dětskou básničkou od Dany Jancové i setkáním s panem ředitelem školy, ve které se konaly sobotní semináře.
Vybaveny mapičkami od brněnských organizátorek jsme s dalšími pražskými maminkami našly Bílý dům docela snadno. „Prezence napravo, ubytování potvrďte u stolečku, za pět minut začíná program“. Nad hlavou nám na prádelních šňůrách plápolaly bavlněné plínky polepené, našpendlené, pošité výstřižky z novin, fotografiemi a logy jednotlivých center – výstava „Co jsme stihly mezi praním plen“. Jen neochotně jsme se odšouraly do sálu. Neměly jsme šanci přečíst ani zlomek toho, co pleny hlásaly.
Sál byl útěšně zaplněn, většinu návštěvníků tvořily samozřejmě ženy. Děti, které neprojevily zájem o konferenční dění, maminky zaparkovaly do dětského koutku. Po úvodním přivítání „po jednotlivých krajích“ se ve mně zvedla další vlnka euforie – vzpomněla jsem si na Svěrákova Akumulátora a představila si množství uskutečněných i zatím nerealizovaných nápadů v hlavách přítomných. Samotnou by mě zajímalo, jak tato koncentrace ženství působila na přítomné muže. Zdálo se mi, že jak Marian Hošek – náměstek MPSV, tak Jan Husák (KDU – ČSL) se zastupitelstva Jihomoravského kraje a dokonce i poslanec Pavel Severa (KDU – ČSL) se na onu ženskou notu vyladily rychle.
Ze zdravice pana náměstka Hoška bylo zřejmé, že mateřská centra mají na ministerstvu mocného spojence. Mluvil o hodnotě svépomoci, prevenci sociální izolace, otevřenosti mateřských center a o jejich kladném vlivu na maminky, otce i děti. Pan Husák pak představil projekt rodinných pasů (obdoba studentských ISIC karet). Poslanec Severa mimo diskutabilního a posléze i diskutovaného návrhu na zvýšení rodičovského příspěvku přivezl Síti Mateřských center i peněžitý dar 100 000,- Kč. Za to mu jistě patří dík.
Paní Marxová-Tominová z MPSV představila (mimo jiné) termín „prorodinná služba“, což je pro nás, které stále balancujeme na hraně sociálních služeb, kultury, případně sportu, důležitá zpráva. Standardy takto definovaných služeb na ministerstvu vznikají právě v těchto měsících.
Slovenská mateřská centra představila Saskia Repčíková. Inspirativní bylo její povídání o projektu „Společnost priatelská rodině“. Slovenky oceňují rodinně přátelské restaurace, obchody i samosprávy zvlášť, po kategoriích. Dle Saskiiných slov je o nálepku, která ocenění doprovází, velký zájem.
Bylo by hříchem nezmínit Jiřinu Šiklovou, která jako ostatně vždycky, provokovala přítomné k občanské a vlastně i politické angažovanosti. Její nápad využít předvolebního roku a pozvat si zástupce jednotlivých stran k diskusy nad tématy, která nás opravdu zajímají, mi dodnes vrtá hlavou. Zástupkyně Ombudsmana Anna Šabatová představila svoji práci na úřadě, psycholožka Ilona Śpaňhelová vlévala krev do unavených koordinátorských žil a zdůrazňovala, že když na něco nemáte sílu, tak to prosím nedělejte! Odpoledne se ještě sešla Síťová centra ke krátké reflexi práce v minulém roce. Bylo mi jen líto, že jsme na tohle setkání měly tak málo sil i času.
Sobotní semináře (syndrom vyhoření, komunikace, rodinné právo, fundraising, strategické plánování….) se konaly v základní škole Svážná, v jediné městské části se „zeleným“ vedením radnice. Budova, která z venku děsila svou velikostí (pojme na 900 dětí), mi – mamince žáka jedné alternativní pražské školy – uštědřila lekci o vlastních předsudcích. Přes mimikry sídlištní školy, tady vládne svobodný duch. Část uvolněnosti a tvořivosti se povedlo přenést do seminářů. Osobně jsem navštívila dvouseminář Ilony Špaňhelové o komunikaci v mateřských centrech. Byl skvěle přípraven. Díky za sdílené nápady a „příklady dobré praxe“ patří všem zúčastněným.
Nevím, jak dostatečně ocenit práci moravských i českých oraganizátorek a organizátorů. Podrobné mapy, návody i jízdní řády autobusů, helplinky pro ztracené i skvělé jídlo nastavily vysokou laťku pro pořadatele příštích setkání. Ráda bych jmenovitě poděkovala Hance Beránkové i za to, jak zvládla komunikaci se vzdálenou Prahou i Janě Fajtové a dámám ze Sítě, která celou konferenci připravila . Dík holky!
Martina Pojarová
22.1. 2006, Praha
nahoru